Podzimní golf 2017

Letošní podzim golfu příliš nepřál. Ale pár dní se přece jen našlo a já vyrážel s tatínkem za golfem. Protože jsme nevěděli, zda zrovna tato hra nebude poslední, zahráli jsme pár her o podzimního mistra.

Horal

O podzimních prázdninách jsme vyrazili již po několikáté do Velkých Karlovic do valašské chalupy na Podťatém. Vzhledem k tomu, že nedaleko je golfové hřiště Horal, bylo rozhodnuto vyzkoušet místní hřiště na podzim. Na hřišti jsem v letošním roce odehrál úspěšný turnaj v rámci Morava Cup.
Ráno sice bylo chladno, ale podzimní slunce nás přece jen rozehřálo a zahráli jsme si devět jamek. Musím pochválit kvalitu hřiště, když i v tak pozdním období bylo hřiště v perfektním stavu. Sice se jedná o kratší veřejné hřiště v horském prostředí, ale je vidět, že místní dělají vše pro to, aby se zde hráči cítili skvěle a hřiště udržují v perfektním stavu. Navíc musím potvrdit slova zdejšího prezidenta klubu, kterého jsme potkali v recepci klubu: „když se naučíš hrát na zdejším hřišti, budeš hrát skvěle i na ostatních hřištích.
Tatínka jsem porazil o 2 rány a získal tak titul podzimního mistra na Horalu.

Šilheřovice

V Šilheřovicích jsme nakonec odehráli tři hry, když za hru o podzimního mistra jsme prohlásili tu poslední, kterou jsme hráli 12.11. Byl to jeden z posledních pěkných podzimních dnů. Protože počasí přálo, zahráli jsme si celou osmnáctku.
Na první devítce otec zaváhal na sedmé jamce, kde se mi díky zahranému paru podařilo navýšit náskok o 4 rány. Na osmičce jsem ale 2 rány ztratil, takže po první devítce jsem vedl o dvě rány. Na druhé devítce tatínek do 14. jamky dokázal otočit a nyní vedl on o dvě rány. Já však dokázal zabojovat a na jamkách 15., 16. a 17. jsem vždy získal ránu k dobru a na poslední jamku tak šel ve výhodě jedné rány.
Na poslední jamku jsem si věřil, ale tatínkův par proti mému bogey znamenalo 97 ran pro oba hráče. Do rozehrávky jsme už nešli a rozloučili se podzimní remízou.