Po vítězství v Ropici se další turnaj golfové série Morava Cup 2015 odehrál až za hranicemi České republiky a to konkrétně v Rakousku, ve městečku Poysdorf. A i když panovala obrovská vedra již několik dní, já byl připraven zopakovat výkon z posledního turnaje.
Golfclub Veltlinerland Poysdorf
Zdá se, jako by byl Weinviertel pro hráče golfu přímo stvořen. V jedinečné mírně zvlněné přírodní a vinařské krajině severního Weinviertlu v okolí Poysdorfu bylo dle plánu Keitha Prestona vybudováno golfové hřiště na celkové rozloze 65 hektarů.
Malebná kopcovitá krajina a přirozené přechody mezi vinicemi, loukami a keřovitým porostem zvou ke golfové hře i k rekondičnímu pobytu. Nechejte svou duši hýčkat, užívejte si golfové hry, vynikajícího poysdorfského vína a srdečnosti lidí v oblasti Weinviertlu.
V roce 2006 bylo golfové hřiště Veltlinerland Poysdorf vyznamenáno jako nejlepší nové golfové hřiště Rakouska.
zdroj www.golf-veltlinerland.com/cs/
Horko a nevolnost a stržený puchýř
Do Poysdorfu jsme dorazili s časovým předstihem a já šel i přes velké horko trénovat krátkou i dlouhou hru. Při obědě se mi však udělalo nevolno a žaludek tak byl opět prázdný. To nebyla dobrá předzvěst pro turnaj, který se hrál v náročných podmínkách.
Navíc jsem si při odpalech strhnul puchýř na ruce. Měl jsem strach, že mi rodiče zakážou startovat na tomto turnaji, a tak jsem raději nikomu nic neřekl a šel na start.
Tentokrát bez medaile
Tam už na mě čekal starý známý Hugo s maminkou a dědečkem a taky Tomáš Veverka, se kterým jsem zatím nehrál. Hned na první jamce mi soupeři utekli a já celý turnaj jenom dotahoval. Když už jsem zahrál par, oni dali birdie. Navíc prasklý puchýř na ruce, do kterého se dostával pot, neuvěřitelně pálil, takže jsem hůl nedokázal pořádně sevřít. Nakonec se přede mě dostali hráči i z dalšího flajtu a já si tak připsal své nejhorší umístění v sezóně, páté místo. Každopádně ten den byli vítězi všichni co dohráli, protože jsme už dohrávali bez vody. Led, který nám Lukáš dovezl na devátou jamku, byl nádherným osvěžením.
Návštěva Mikulova
Po turnaji se mě tatínek ptal, proč jsem tak špatně držel hůl a já ukázal krvavé polštářky. Řekli mi, že jsem malý blázen, že by mi turnaj nezakázali, ale naopak mi to mohli zalepit a nemusel jsem trpět bolestí. Poučení pro příště – pořádně se najíst a raději použít náplast!
Po turnaji jsme jeli do Mikulova, kde jsme měli zamluvené ubytování. Po příjemné sprše jsme se vydali na Svatý kopeček, kde se mi líbila křížová cesta a zůstal čas i na prohlídku Mikulova se zastávkou na vynikající vínečko. Když se k tomu ještě druhý den přidala návštěva Aqualandu Moravia, byl to skvělý výlet.
You must be logged in to post a comment.